Není optimalizováno pro mobilní zařízení.
Využijte prosím jiné zařízení.
Obyvatelstvo – Češi ve světě
X
L

České stopy ve světě

Počátky české vystěhovalecké historie sahají do 16. století. Až do 18. století byla motivace lidí natrvalo opouštějících české země především náboženská a politická. Od 19. století začínají výrazně převládat důvody ekonomické a sociální. Vystěhovalectví mělo největší ohlas v oblastech s menším množstvím pracovních příležitostí a horšími zemědělskými podmínkami. Obyvatelstvo českých zemí migrovalo jak v rámci monarchie, např. do oblasti Vojenské hranice, Haliče, Bukoviny, Dalmácie a Uher, tak do zbytku Evropy i do světa (především do Spojených států amerických). Ve dvacátém století začala postupně v souvislosti s represivními režimy v českém státě převládat emigrace politická, v rámci níž do zahraničí odešlo rovněž množství vynikajících českých osobností z oblasti politiky, umění i vědy (např. Jiří Voskovec, Miloš Forman, Pavel Tigrid, Milan Kundera a další). V současnosti žije ve světě několik miliónů obyvatel českého původu. Ačkoli mnohé české enklávy byly postupně asimilovány, některé si svou národní svébytnost, jazyk i kulturu zachovaly a jsou tak unikátními „ostrůvky češství“ (např. české vesnice v rumunském Banátu).
České stopy je možno nalézt rovněž v zeměpisných názvech míst spojených s českými objeviteli, vědci, cestovateli nebo podnikateli (např. africká expedice Emila Holuba, polární výprava Julia Payera, sídla založená firmou Baťa atd.), ale také ve formě památníků upomínajících na významné české osobnosti nebo místa vojenské slávy (např. Zborov, Tobruk). V neposlední řadě jsou pak české otisky patrné ve stavbách úspěšných českých architektů rozesetých po celém světě (např. Letzelův Průmyslový palác v Hirošimě, stavby Karla Filsaka, Karla Bubeníčka, Věry a Vladimíra Machoninových, z novější doby stavby Jana Kaplického, Evy Jiřičné atd.) a rovněž v dalších uměleckých dílech z oblasti výtvarného umění, literatury, hudby a filmu.
Vedle oficiální reprezentace českého státu jsou to právě české menšiny a další zmíněné české stopy, které výraznou měrou přispívají k propagaci české kultury, historie a tradic ve světě.

Jitka Močičková

Jedna z mnoha podob českých stop ve světě… (ulice Ivana Olbrachta, Užhorod, Ukrajina). Foto Jiří Martínek.

Autoři

historici: Jitka Močičková, Tomáš Burda, Ladislav Hladký, Jiří Martínek, Markéta Šantrůčková
geograf: Tomáš Burda
kartografové: Petra Jílková, Richard Boukal, Marek Fáber, Jakub Havlíček, Tomáš Janata, Pavel Seemann
digitální atlas: Petra Jílková, Jiří Krejčí, Jitka Močičková, Eva Semotanová
kolektiv autorů

Literatura

Martínek, J. – Martínek, M.: Kdo byl kdo – naši cestovatelé a geografové. Praha 1998;

Vaculík, J.: Češi v cizině 1850–1938. Masarykova univerzita, Brno 2007;

Vaculík, J.: České menšiny v Evropě a ve světě. Libri, Praha 2009;

Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016;

Semotanová, E. ‒ Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. ‒ Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha, J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.