Sámova říše
v první polovině 7. století

Franský kupec Sámo, vůdce vzbouřených Slovanů v boji proti Avarům v první polovině 7. století, vytvořil po řadě vítězství nad Avary ve střední Evropě kolem roku 623 nebo 624 silný slovanský kmenový svaz. Územní rozsah svazu, nazývaného Sámova říše, nelze přesně stanovit pro nedostatek písemných i archeologických zdrojů. Po Sámově smrti kolem roku 658 historické prameny o pokračování nebo zániku říše mlčí a další politické dění v bývalém centru Sámovy říše během 8. století není možné doložit, avšak ani vyloučit.

Rubín u Podbořan, jedno z možných míst, označovaných jako Wogastisburg, kde svedl Sámo asi roku 631 neb 632 bitvu s franským králem Dagobertem I. Wikimedia Commons.

Literatura

Lutovský, M. – Profantová, N.: Sámova říše. Praha 1995;
Měřínský, Z.: České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu. Praha 2009;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

Velká Morava v 9. století

V první polovině 9. století se začala na jižní Moravě a na Slovensku vytvářet dvě mocenská centra. Spojením obou regionů Mojmírem I. po vyhnání Pribiny z Nitranska asi v letech 833−836 vzniklo jádro budoucího předstátního útvaru Velké Moravy (Velkomoravské říše). Největšího územního a politického rozmachu dosáhla Velkomoravská říše koncem 9. století za knížete Svatopluka. Přesnější vymezení hranic Velké Moravy je však pouhou teoretickou konstrukcí, sestavenou na základě dostupných archeologických i písemných zdrojů.

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje ve Velehradě, ztotožňovaném v lidovém podání s velkomoravským Veligradem. Wikimedia Commons.

Literatura

Třeštík, D.: Vznik Velké Moravy. Praha 2001;
Měřínský, Z.: Morava na úsvitě dějin. Brno 2011;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

Čechy počátkem 10. století

Počátkem 10. století se po pádu Velké Moravy přesunulo centrum politického života do Čech, kde se začal utvářet český stát postupným rozšiřováním středočeské přemyslovské domény. Přirozenou hradbu, chránící obyvatele českých zemí a jejich sídla, tvořila horská pásma, pokrytá neprostupnými hvozdy, jejichž středem probíhala pomyslná hraniční čára. Na územích nechráněných horstvy s hustými lesními porosty přirozená hranice chyběla. Osídlení se koncentrovalo především na středních a dolních tocích velkých řek, Labe, Vltavy a Ohře, Moravy a Dyje.

Přilba sv. Václava na vyobrazení kolem roku 1900. HÚ AV ČR.

Literatura

Žemlička, J.: Čechy v době knížecí. Praha 1997;
Sommer, P. ‒ Třeštík, D. ‒ Žemlička, J.: Přemyslovci: Budování českého státu. Praha 2009;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

Český stát
ve druhé polovině 10. století

Přemyslovci ovládli do konce 10. století celé území Čech včetně východočeského panství Slavníkovců. Územní výboje mimo české knížectví směřovaly na severní Moravu, do Pováží, Slezska, Malopolska (Krakovska), Sandoměřska a Červeňských hradů. Zpět do Čech zatlačili Přemyslovce zřejmě již koncem osmdesátých let 10. století polští Piastovci. Roku 1019 dobyl přemyslovský kníže Oldřich od Polska zpět Moravu (resp. převážně severní část země), její správu svěřil synovi Břetislavovi a dotvořil tak územní jádro českého státu.

Pozůstatky hradiště v Libici nad Cidlinou z druhé poloviny 10. století. Foto Eva Semotanová.

Literatura

Žemlička, J.: Čechy v době knížecí. Praha 1997;
Sommer, P. ‒ Třeštík, D. ‒ Žemlička, J.: Přemyslovci: Budování českého státu. Praha 2009;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0

Český stát v 11. a 12. století

V době vlády přemyslovského knížete Břetislava v letech 1035-1055 bylo součástí Čech Kladsko (pravděpodobně již od 10. století), Žitavsko se Záhvozdím a Vitorazsko, nepatřilo k nim Chebsko, Ašsko, Novobystřicko a Landštejnsko. Na severu Moravy dobyl Břetislav území kolem Hradce nad Moravicí a položil tak základ budoucího Opavska. Na krátkou dobu ovládl po vpádu do Polska roku 1039 Slezsko, Krakovsko a část Velkopolska s Hnězdnem a Poznaní. Přemyslovská knížata potupně získala i ztratila během 11. a 12. století několik dalších menších území.

Černá věž v opevnění Pražského hradu z 12. století, v popředí Daliborka z konce 15. století. Foto Dana Vondráčková.

Literatura

Žemlička, J.: Čechy v době knížecí. Praha 1997;
Sommer, P. ‒ Třeštík, D. ‒ Žemlička, J.: Přemyslovci: Budování českého státu. Praha 2009;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0