Vysídlení německého obyvatelstva z Československa
Snahy o vyřešení problému národnostních menšin v poválečném Československu vyústily v odsun obyvatelstva německé národnosti. Zpočátku probíhal živelně (tzv. „divoký odsun“ spojený s násilnými akty proti Němcům), po mezinárodním schválení na postupimské konferenci organizovaně od ledna do listopadu 1946. V letech 1947–1948 došlo ještě k tzv. dodatečnému odsunu slučujícímu roztržené rodiny. Celkem odešlo z ČSR na 3 000 000 Němců, počet obětí odsunu je odhadován na 19–30 000. Po roce 1948 v ČSR z příslušníků německé národnosti zůstali jen antifašisté, lidé ze smíšených manželství a tzv. nepostradatelní odborníci, celkem asi 185 000 lidí.
Odsun Němců z Podbořan v červnu 1946. VÚA-VHA Praha
Po osvobození Podbořan se do města vraceli ti, kteří jej museli spěšně opustit na základě mnichovského diktátu v roce 1938. Současně se novými obyvateli okresu stali i Volyňští Češi, kteří v řadách 1. čs. armádního sboru v SSSR bojovali za svobodu a obnovení Československa. VÚA-VHA Praha
Československo. Vysídlené sudetoněmecké obyvatelstvo. Wikipedia Commons, Sudetendeutsche Stiftung. Dostupné zde, [ověřeno 5.4.2020].
Literatura
Staněk, T.: Internierung und Zwangsarbeit. Das Lagersystem in den böhmischen Ländern 1945–1948. München 2007;
Arburg, A. von – Staněk, T. (eds.): Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945–1951. Dokumenty z českých archivů. Díl I, II/1, II/3. Středokluky 2010–2011;
Semotanová, E. ‒ Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. ‒ Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha, J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Československý exil a emigrace v letech 1968–1989
Násilná okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 ukončila období politického uvolnění a zahájila období tzv. očisty společnosti, které následně vedlo ke dvěma desetiletím normalizace, jejíž součástí se stala třetí poválečná vlna vynuceného i dobrovolného odchodu 220 000 občanů Československa do exilu a emigrace. Mapa představuje odchody občanů z Prahy, Brna a Bratislavy na základě dostupných údajů let 1972, 1976, 1980, 1985 až 1988. Cílem 88 % odchozích byly kapitalistické země.
Přijímací středisko Švýcarského Červeného kříže pro uprchlíky v obci Buchs (kanton St. Gallen) koncem léta 1968, kde byli soustřeďováni emigranti z Československa, kteří přicházeli z Jugoslávie. Původce: Archives Swiss Red Cross.
Přijímací středisko Švýcarského Červeného kříže pro uprchlíky v obci Buchs (kanton St. Gallen) koncem léta 1968, kde byli soustřeďováni emigranti z Československa, kteří přicházeli z Jugoslávie. Původce: Archives Swiss Red Cross.
Literatura
Tigrid, P.: Politická emigrace v atomovém věku. Praha 1990;
Pravdová, B.: Dějiny obyvatelstva českých zemí. Praha 1996;
Semotanová, E. – Zudová-Lešková, Z. – Janata, T. – Seemann, P. et. alli: Frontiers, Massacres and Replacement of Populations in Cartographic Representation Case Studies (15th-20th Centuries). Prague 2015;
Semotanová, E. Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Migrace obyvatelstva v českých zemích 1961–1974
Z průměrného migračního salda okresů a okresních měst v letech 1961–1974 je zřejmé, že plošné koncentrační procesy, které byly typické pro období mezi dvěma světovými válkami, byly již v tomto období dokončeny. Rostly zejména okresy v blízkosti krajských měst, dále pak Ostravsko a některé pánevní okresy severozápadních Čech, což bylo dáno především nabídkou pracovních příležitostí v průmyslu. Význam administrativní funkce se projevoval v kladném migračním saldu naprosté většiny okresních měst s výjimkou Tachova, Karlových Varů a Svitav.
Literatura
Přidalová, I. – Ouředníček, M. – Nemeškal, J.: Historické aspekty migrace v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. In: Ouředníček, M. a kol.,
Atlas obyvatelstva, mapa č. 3.1. Praha 2015. On-line, dostupné z: http://www.atlasobyvatelstva.cz/ [ověřeno 20. 3. 2020];
Semotanová, E. – Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. – Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha, J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Migrace obyvatelstva v České republice 2005–2013
Sledujeme-li stěhování mezi okresy včetně zachycení hlavních směrů a migrace cizinců v Česku v letech 2005–2013, vidíme, že hlavním migračním procesem je suburbanizace. Jedná se o budování nových sídel spolu se stěhováním obyvatel do okresů v zázemí velkých měst. Zvláště patrné je to u Středočeského kraje, který díky dopravnímu napojení na Prahu s řadou pracovních příležitostí vykazoval kladné migrační saldo ve všech okresech. Tento trend je však spojen i s poklesem velikosti většiny okresních měst. Celkově došlo k poklesu intenzity migrace a tedy částečnému zastavení trendu vylidňování venkova.
Literatura
Přidalová, I. – Ouředníček, M. – Nemeškal, J.: Historické aspekty migrace v Česku. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. In: Ouředníček, M. a kol.,
Atlas obyvatelstva, mapa č. 3.1. Praha 2015. On-line, dostupné z: http://www.atlasobyvatelstva.cz/ [ověřeno 20. 3. 2020];
Ouředníček, M. – Přidalová, I. – Nemeškal, J.: Migrace v Česku 2000–2013. Specializovaná mapa. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. In: Ouředníček, M. a kol.,
Atlas obyvatelstva, mapa č. 3.2. Praha 2015. On-line, dostupné z: http://www.atlasobyvatelstva.cz/ [ověřeno 20. 3. 2020];
Semotanová, E. – Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. – Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha, J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
