Volby v roce 1920
První parlamentní volby do Národního shromáždění republiky Československé, nejvyššího zastupitelského orgánu a zároveň primárního orgánu zákonodárné moci, jehož fungování bylo definováno ústavou z 29. února 1920, se konaly 18. dubna 1920. Jednalo se o jedny z prvních voleb do parlamentu na světě. Volební právo bylo povinné pro občany ČSR od 21 let, včetně žen, přičemž pasivní volební právo dovolovalo kandidovat zájemcům na post poslance od dosaženého věku 30 let s nejméně tříletým státním občanstvím.
Volby v dubnu 1920 jednoznačně vyhrála Československá sociální demokracie a Československá strana socialistická. Karel Kramář, první předseda čs. vlády přichází spolu s manželkou do volební místnosti na Hradčanech. NA ČR Praha
Literatura
Kovtun, J.: Republika v nebezpečném světě. Éra prezidenta Masaryka 1918–1935. Praha 2005;
Friedl J. – Jedličková B. – Škerlová J.: Parlamentní volby 1946 a Československo. Souvislosti, prognózy, fakta, následky. Praha 2017;
Semotanová, E. ‒ Zudová-Lešková, Z. – Močičková, J. – Cajthaml, J. – Seemann, P. – Bláha, J., D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.
Československá volební statistika. Český statistický úřad, Praha, dostupné z https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-voleb-do-poslanecke-snemovny-v-letech-1920-2006-n-tgdmp17urw [ověřeno 18. 2. 2020].
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Volby v roce 1925
Od roku 1924 prožívalo Československo politickou a hospodářskou stabilizaci. Značně člensky však posílila Komunistická strana Československa, i když volby 15. listopadu 1925 vyhrála Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu. Po zdlouhavých jednáních vznikla poslední vláda tzv. všenárodní koalice v čele republikánem Antonínem Švehlou, která měla jen tříměsíční trvání. Vlády se následně ujala úřednická vláda a po ní opět vláda A. Švehly, tzv. panské koalice, na níž se poprvé podílely i německé strany.
Druhé parlamentní volby se konaly v celé Československé republice 15. listopadu 1925 a vítězem se stala Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu v čele se svým lídrem Antonínem Švehlou. NA ČR Praha
Literatura
Kovtun, J.: Republika v nebezpečném světě. Éra prezidenta Masaryka 1918–1935. Praha 2005;
Friedl J. – Jedličková B. – Škerlová J.: Parlamentní volby 1946 a Československo. Souvislosti, prognózy, fakta, následky. Praha 2017;
Semotanová, E. ‒ Zudová-Lešková, Z. – Močičková, J. – Cajthaml, J. – Seemann, P. – Bláha, J., D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.
Československá volební statistika. Český statistický úřad, Praha, dostupné z https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-voleb-do-poslanecke-snemovny-v-letech-1920-2006-n-tgdmp17urw [ověřeno 18. 2. 2020].
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Volby v roce 1929
Ve třetích (předčasných) volbách do parlamentu Československé republiky, které se konaly 27. října 1929, zvítězila opět Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu. Voleb se neúčastnili aktivní příslušníci armády a četnictva, čímž mělo být zabráněno politické agitaci v ozbrojených sborech. Republikánská strana obhájila prvenství, a naopak, voličstvo ztratili komunisté i lidovci. Volby otevřely cestu k vzniku vlády tzv. široké koalice, kterou tvořily i levicové nekomunistické strany.
Volební agitace Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei (Německé národně-socialistické strany) do parlamentních voleb Československé republiky na Liberecku v říjnu 1929. NA ČR Praha
Volební plakát Československé sociálně demokratické strany dělnické apelující na ženy matky. NA ČR Praha
Literatura
Kovtun, J.: Republika v nebezpečném světě. Éra prezidenta Masaryka 1918–1935. Praha 2005;
Friedl J. – Jedličková B. – Škerlová J.: Parlamentní volby 1946 a Československo. Souvislosti, prognózy, fakta, následky. Praha 2017;
Semotanová, E. ‒ Zudová-Lešková, Z. – Močičková, J. – Cajthaml, J. – Seemann, P. – Bláha, J., D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.
Československá volební statistika. Český statistický úřad, Praha, dostupné z https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-voleb-do-poslanecke-snemovny-v-letech-1920-2006-n-tgdmp17urw [ověřeno 18. 2. 2020].
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Volby v roce 1935
Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny, jež se konaly 19. května 1935, signalizovaly nové období ve vývoji československého parlamentarizmu. O přízeň voličů se ucházelo 16 stran a koalic. Největšího úspěchu dosáhla koalice Sudetoněmecké strany a Karpatskonemecké strany v čele s Konrádem Henleinem. Československé státostrany, kromě agrární strany, výrazné voličské podpory nedosáhly. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk však oproti zvyklostem K. Henleina, lídra vítěze voleb, nepověřil sestavením vlády, a místo toho jmenoval třetí vládu Jana Malypetra.
Agitace Československé strany lidové k parlamentním volbám, které se uskutečnily 19. května 1935. Od roku 1925 působila strana i na Slovensku pod názvem Československá strana ludová, avšak získala jenom 7,5 % hlasů. NA ČR Praha
Literatura
Kovtun, J.: Republika v nebezpečném světě. Éra prezidenta Masaryka 1918–1935. Praha 2005;
Friedl J. – Jedličková B. – Škerlová J.: Parlamentní volby 1946 a Československo. Souvislosti, prognózy, fakta, následky. Praha 2017;
Semotanová, E. ‒ Zudová-Lešková, Z. – Močičková, J. – Cajthaml, J. – Seemann, P. – Bláha, J., D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.
Československá volební statistika. Český statistický úřad, Praha, dostupné z https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-voleb-do-poslanecke-snemovny-v-letech-1920-2006-n-tgdmp17urw [ověřeno 18. 2. 2020].
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Volby v roce 1946
První poválečné celostátní volby do Ústavodárného národního shromáždění obnovené Československé republiky (již bez Podkarpatské Rusi) se konaly 26. května 1946, přičemž plně akceptovaly principy Programu nové československé vlády Národní fronty Čechů a Slováků (tzv. Košický vládní program), vyhlášený 5. dubna 1945. Do života byla tak uvedená kontrolovaná demokracie, resp. režim tzv. lidové demokracie. V posledních demokratických volbách bylo dovoleno kandidovat jen čtyřem politickým stranám Národní fronty Čechů a Slováků v českých zemích a rovněž čtyřem na Slovensku. Novou vládu sestavil komunista Klement Gottwald, pod vedením kterého KSČ postupně posilovala moc, aby se 25. února 1948 dobrala vlády jedné strany na dlouhých čtyřicet jedna let.
Volby do Ústavodárného národního shromáždění konané 26. května 1946 byly prvními celostátními volbami v Československé republice po jejím obnovení. O volby byl velký zájem, což dokazuje i téměř 94 % účast voličů. NA ČR Praha.
Literatura
Kovtun, J.: Republika v nebezpečném světě. Éra prezidenta Masaryka 1918–1935. Praha 2005;
Friedl J. – Jedličková B. – Škerlová J.: Parlamentní volby 1946 a Československo. Souvislosti, prognózy, fakta, následky. Praha 2017;
Semotanová, E. ‒ Zudová-Lešková, Z. – Močičková, J. – Cajthaml, J. – Seemann, P. – Bláha, J., D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.
Československá volební statistika. Český statistický úřad, Praha, dostupné z https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-voleb-do-poslanecke-snemovny-v-letech-1920-2006-n-tgdmp17urw [ověřeno 18. 2. 2020].
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Volby v roce 1992
Po demokratických volbách v roce 1946 za účasti více politických stran se konaly další volby v roce 1948, avšak již ve zcela jiné podobě, v parlamentu tak převládla Komunistická strana Československa. V následujících letech se až do roku 1989 staly volby formálním aktem vyjádření souhlasu s politikou vládnoucí komunistické strany. Z volebních výsledků po roce 1989 je zřejmé tříbení a zrání politických názorů voličů a jejich vnímání různosti idejí, k nimž se v uplynulých desetiletích nemohli svobodně hlásit, stejně tak jako postupná stabilizace tradičních politických stran a profilování stran nových. Obsáhlé, detailní přehledy o volbách v Československu a České republice, včetně historických sond, vede a zpřístupňuje Český statistický úřad.
Příklad volební kampaně v roce 1990. ČTK / Čejka Jaromír.
Literatura
Kovtun, J.: Republika v nebezpečném světě. Éra prezidenta Masaryka 1918–1935. Praha 2005;
Friedl J. – Jedličková B. – Škerlová J.: Parlamentní volby 1946 a Československo. Souvislosti, prognózy, fakta, následky. Praha 2017;
Semotanová, E. ‒ Zudová-Lešková, Z. – Močičková, J. – Cajthaml, J. – Seemann, P. – Bláha, J., D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.
Československá volební statistika. Český statistický úřad, Praha, dostupné z https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-voleb-do-poslanecke-snemovny-v-letech-1920-2006-n-tgdmp17urw [ověřeno 18. 2. 2020].
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Volby v roce 1996
Po demokratických volbách v roce 1946 za účasti více politických stran se konaly další volby v roce 1948, avšak již ve zcela jiné podobě, v parlamentu tak převládla Komunistická strana Československa. V následujících letech se až do roku 1989 staly volby formálním aktem vyjádření souhlasu s politikou vládnoucí komunistické strany. Z volebních výsledků po roce 1989 je zřejmé tříbení a zrání politických názorů voličů a jejich vnímání různosti idejí, k nimž se v uplynulých desetiletích nemohli svobodně hlásit, stejně tak jako postupná stabilizace tradičních politických stran a profilování stran nových. Obsáhlé, detailní přehledy o volbách v Československu a České republice, včetně historických sond, vede a zpřístupňuje Český statistický úřad.
Literatura
Kovtun, J.: Republika v nebezpečném světě. Éra prezidenta Masaryka 1918–1935. Praha 2005;
Friedl J. – Jedličková B. – Škerlová J.: Parlamentní volby 1946 a Československo. Souvislosti, prognózy, fakta, následky. Praha 2017;
Semotanová, E. ‒ Zudová-Lešková, Z. – Močičková, J. – Cajthaml, J. – Seemann, P. – Bláha, J., D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.
Československá volební statistika. Český statistický úřad, Praha, dostupné z https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-voleb-do-poslanecke-snemovny-v-letech-1920-2006-n-tgdmp17urw [ověřeno 18. 2. 2020].
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Volby v roce 1998
Po demokratických volbách v roce 1946 za účasti více politických stran se konaly další volby v roce 1948, avšak již ve zcela jiné podobě, v parlamentu tak převládla Komunistická strana Československa. V následujících letech se až do roku 1989 staly volby formálním aktem vyjádření souhlasu s politikou vládnoucí komunistické strany. Z volebních výsledků po roce 1989 je zřejmé tříbení a zrání politických názorů voličů a jejich vnímání různosti idejí, k nimž se v uplynulých desetiletích nemohli svobodně hlásit, stejně tak jako postupná stabilizace tradičních politických stran a profilování stran nových. Obsáhlé, detailní přehledy o volbách v Československu a České republice, včetně historických sond, vede a zpřístupňuje Český statistický úřad.
Literatura
Kovtun, J.: Republika v nebezpečném světě. Éra prezidenta Masaryka 1918–1935. Praha 2005;
Friedl J. – Jedličková B. – Škerlová J.: Parlamentní volby 1946 a Československo. Souvislosti, prognózy, fakta, následky. Praha 2017;
Semotanová, E. ‒ Zudová-Lešková, Z. – Močičková, J. – Cajthaml, J. – Seemann, P. – Bláha, J., D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.
Československá volební statistika. Český statistický úřad, Praha, dostupné z https://www.czso.cz/csu/czso/vysledky-voleb-do-poslanecke-snemovny-v-letech-1920-2006-n-tgdmp17urw [ověřeno 18. 2. 2020].
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
