Římskokatolická církevní správa k roku 1930
Po vzniku Československa bylo nutné církevní správu přizpůsobit nové situaci především na Slovensku a na Podkarpatské Rusi. V českých zemích se jednalo o příslušnost Kladska k pražské arcidiecézi nebo připojení Hlučínska, Vitorazska a Valticka (vyřešeno až v roce 1937) či odtržení Těšínska. V rámci nekatolických náboženství vznikla na sklonku roku 1918 Českobratrská církev evangelická a v roce 1920 Církev československá (v současnosti Církev československá husitská). V roce 1928 byla uzavřena dohoda s Vatikánem, která upravovala vzájemné vztahy, jmenování biskupů a také úpravu hranic diecézí v souladu se státními hranicemi. K dalším úpravám církevní správy došlo po záboru pohraničí v roce 1938.
Betlémská kaple v Praze-Žižkově, postavená v letech 1912–1914 v kubistickém slohu. Wikimedia Commons, Gampe, dostupné zde, [ověřeno 26.12.2020].
Literatura
Boháč, Z.: Atlas církevních dějin českých zemí 1918–1999. Kostelní Vydří 1999;
Semotanová, E. – Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. – Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha, J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Římskokatolická správa před 1990
S koncem druhé světové války byla obnovena církevní správa ve stavu k roku 1938. Po únoru 1948 byl zaveden státní dozor nad církvemi a znárodněn jejich majetek. Začaly represe proti církvi a byly přerušeny vztahy se zahraničím i Vatikánem. Situace se nakrátko změnila v roce 1968, kdy byly obsazeny některé uvolněné biskupské stolce. V roce 1972 bylo definitivně vyčleněno Kladsko ze správy pražské arcidiecéze pod správu vratislavské arcidiecéze. V roce 1977 naopak pod správu olomoucké arcidiecéze přešla území Těšínska a Javornicka.
Interiér centralizačního kláštera v Broumově, jedno z míst internace členů církevních řádů po roce 1948. Wikimedia Commons, Daniel Baránek, dostupné zde, [ověřeno 26.12.2020].
Literatura
Boháč, Z.: Atlas církevních dějin českých zemí 1918–1999. Kostelní Vydří 1999;
Semotanová, E. – Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. – Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha, J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Římskokatolická církevní správa 1990–1993
Po roce 1990 došlo k opětovnému navázání diplomatických styků s Vatikánem, byla ustavena Československá (po roce 1993 Česká) biskupská konference. Po mnoha stoletích vznikla nová diecéze, plzeňská (1993). Její obvod byl vytvořen ze západní části pražské arcidiecéze a částí diecézí českobudějovické (Klatovsko, Domažlicko) a litoměřické (několik farností). Došlo i k drobným úpravám hranic dalších českých diecézí, stejně tak i obvodů vikariátů.
Se vznikem plzeňské diecéze roku 1993 byl farní kostel sv. Bartoloměje v Plzni povýšen na katedrálu, sídelní kostel plzeňského biskupa. Wikimedia Commons, Isiwal, dostupné zde, [ověřeno 26.12.2020].
Literatura
Boháč, Z.: Atlas církevních dějin českých zemí 1918–1999. Kostelní Vydří 1999;
Semotanová, E. – Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. – Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha, J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Římskokatolická církevní správa k roku 1996
V roce 1996 byl vývoj katolické církevní správy završen zřízením ostravsko-opavské diecéze se sídlem v Ostravě, tvořené severovýchodní částí olomoucké arcidiecéze (včetně Javornicka a Těšínska). Po roce 2004 došlo k reformám na nižším stupni církevní správy, především slučování farností. V roce 1997 byl zřízen apoštolský exarchát jako správní jednotka řeckokatolické církve se sídlem v Praze. Církev československá husitská se skládá z pěti diecézí (pražské, královéhradecké, plzeňské, olomoucké a brněnské). Českobratrskou církev evangelickou tvoří 14 seniorátů.
Budova ostravsko-opavského biskupství z roku 2000. Foto Lukáš Mižoch, 2006.
Literatura
Boháč, Z.: Atlas církevních dějin českých zemí 1918–1999. Kostelní Vydří 1999;
Semotanová, E. – Zudová-Lešková, Z. ‒ Močičková, J. – Cajthaml, J. ‒ Seemann, P. ‒ Bláha, J. D. a kol.: Český historický atlas. Kapitoly z dějin 20. století. Praha 2019.
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
