Odbojové struktury v Protektorátu Čechy a Morava
Okupace českých zemí přinesla vzrůst antiněmeckých nálad, z nichž vznikaly odbojové organizace (Obrana národa, Petiční výbor Věrni zůstaneme, Politické ústředí) s cílem bojovat za osvobození a obnovení ČSR. Počátkem roku 1940 se spojily v Ústředním vedení odboje domácího, které však postupně rozbila nacistická perzekuce. Po krizi způsobené heydrichiádou se však odboj včetně komunistů znovu aktivizoval, také formou partyzánského hnutí, aby vyvrcholil povstáním na konci války v květnu 1945.
Památník českého odboje na Petschkově paláci. Wikimedia Commons, Ludek, dostupné zde, [ověřeno 18.1.2021].
Literatura
Brandes, D.: Češi pod německým protektorátem. Okupační politika, kolaborace a odboj 1939–1945. Praha 2000;
Kokoška, S. (ed.): Obrana národa v dokumentech 1939–1942. Praha 2018 ;
Kural, V.: Vlastenci proti okupaci. Ústřední vedení odboje domácího 1940–1943. Praha 1997.
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Nacistická perzekuce na území Čech, Moravy a Slezska
Bezprostředně po okupaci českých zemí započali nacisté v Protektorátu Čechy a Morava s budováním bezpečnostního aparátu, jehož prostřednictvím zahájili perzekuci obyvatelstva, kterou prováděli až do konce okupace. Na území protektorátu byly dále vytvořeny systémy táborů, které sloužily k věznění, pracovnímu vykořisťování a fyzické likvidaci odpůrců nacistického režimu. Také k rasové perzekuci Židů a Romů, soustředěných a posléze odvezených na východ do vyhlazovacích táborů.
Památník dětským obětem války v Lidicích. Wikimedia Commons, Hans Peter Schaefer, dostupné zde, [ověřeno 18.1.2021].
Literatura
Bubeníčková, R. – Kubátová, L. – Malá, I.: Tábory utrpení a smrti. Praha 1969 ;
Blodig, V.: Terezín v „konečném řešení židovské otázky“ 1941–1945. Praha 2003;
Kyncl, V.: Bez výčitek… Genocida Čechů po atentátu na Reinharda Heydricha. Praha 2012.
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Retribuční soudnictví v českých zemích v letech 1945–1948
Konec druhé světové války přinesl otázku, jak postihnout nacistické zločince, zrádce a jejich pomahače. Pro tyto účely byly zřízeny mimořádné lidové soudy v sídlech krajských soudů, které byly doplněny Národním soudem se sídlem v Praze a trestními nalézacími komisemi, zřizovanými u okresních národních výborů s cílem posoudit drobná provinění proti národní cti. Na Slovensku si Slovenská národní rada vydala vlastní nařízení a vytvořila si vlastní soustavu retribučního soudnictví.
Svobodné slovo, 6. září 1945, s. 1. Moravská zemská knihovna, dostupné zde, [ověřeno 18.1.2021].
Lidová demokracie, 1. srpna 1946. Moravská zemská knihovna, dostupné zde, [ověřeno 18.1.2021].
Poprava Josefa Pfitznera dne 6. září 1945 na náměstí Hrdinů. ČTK.
Karel Hermann Frank v síni pražského mimořádného lidového soudu. ČTK.
Literatura
Borák, M.: Spravedlnost podle dekretu: retribuční soudnictví v ČSR a Mimořádný lidový soud v Ostravě (1945–1948). Šenov u Ostravy: Tilia 1998;
Frommer, B.: Národní očista: retribuce v poválečném Československu. Praha: Academia 2010;
Šlouf, J. – Němečková, D.: Mimořádný lidový soud v Praze (1945–1948). Praha: Academia, 2020.
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
