Československé bojové jednotky ve druhé světové válce
Po mnichovském diktátu 30. září 1938 a zvláště po 14. březnu 1939 českoslovenští občané opouštěli svoji zemi s cílem bojovat za její svobodu a obnovení za hranicemi. Základnu pro naplnění těchto cílů tvořily nadále fungující čs. vyslanectví, a to zvláště ve Francii, kde 2. září 1939 bylo dosaženo dohody o vzniku československé armády. Její vojáci po celou válku bojovali proti Německé říši a jejím satelitům na straně Spojenců na třech kontinentech. Čs. vojsko válčilo proti nacistům v Polsku a v samostatných čs. i zahraničních jednotkách zvláště ve Francii, Velké Británii, na území Palestiny a Sovětského svazu. Ztráty v boji a v důsledku nacistických represí se odhadují na 12 až 15 000 čs. vojáků.
V čele československých odbojových aktivit v zahraničí stál od října 1938 Edvard Beneš, jenž si uvědomoval význam čs. vojáků. Prezident v rozhovoru s čs. letci (zleva) gen. Karlem Janouškem, velitelem československých leteckých jednotek v Royal Air Force, a pplk. let. Jaroslavem Hladěm, velitelem 312. československé stíhací perutě RAF 20. září 1944. Národní archiv Praha
Literatura
Pecka, J.: Na demarkační čáře. Americká armáda v Čechách 1945. Praha 1995;
Čejka, E.: Československý odboj na Západě (1939-1945). Praha 1997;
Zudová – Lešková, Z. a kol.: Československá armáda 1939 – 1945 (Plány a skutečnost). Praha 2002;
Cséfalvay, F. a kol.: Vojenské dějiny Slovenska, zv. 5. Bratislava 2008;
Hrbek, J. – Smetana, V. a kol.: Draze zaplacená svoboda: Osvobození Československa 1944–1945. Praha 2009;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Slovenské národní povstání (SNP)
SNP ve dnech 29. srpna až 27. října 1944 bylo výsledkem vnitřního vývoje na Slovensku od r. 1939 a bezprostředních příprav domácího demokratického odboje dle pokynů čs. exilové vlády v Londýně a komunistického odboje, plnícího příkazy čs. komunistů v Moskvě. Bezprostředním podnětem k SNP se stala okupace německou armádou 29. srpna 1944. V Banské Bystrici se soustředilo politické vedení a vojenské velení hlavní ozbrojené síly 1. československé armády na Slovensku v čele s generály J. Golianem a R. Viestem, čítající 60 tisíc vojáků a 18 tisíc partyzánů. Nejtěžší boje se odehrály u Strečna, Martina – Vrútek, Čremošného, Ružomberku, Telgártu, na horní Nitře, u Hronské Dúbravy, Badína a Banské Štiavnice.
Nástup povstaleckých vojáků 1. čs. armády na Slovenku na pozice v Malé Fatře 31. srpna 1944. Národní archiv Praha
Literatura
Pecka, J.: Na demarkační čáře. Americká armáda v Čechách 1945. Praha 1995;
Čejka, E.: Československý odboj na Západě (1939-1945). Praha 1997;
Zudová – Lešková, Z. a kol.: Československá armáda 1939 – 1945 (Plány a skutečnost). Praha 2002;
Cséfalvay, F. a kol.: Vojenské dějiny Slovenska, zv. 5. Bratislava 2008;
Hrbek, J. – Smetana, V. a kol.: Draze zaplacená svoboda: Osvobození Československa 1944–1945. Praha 2009;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Osvobození Československa 1945
Vývoj na válečných frontách v polovině r. 1944 a dohody mocností protihitlerovské koalice vedly k rozhodnutí osvobozovat Československo od východu Rudou armádou spolu s jednotkami československého, rumunského a polského vojska. Od září 1944 do konce roku 1944 se postupně uskutečnily zásadní vojenské operace počínajíc karpatsko dukelskou, užhorodskou, ondavskou, osvobozením jižních oblastí Slovenska, dále západokarpatskou, středoslovenskou, ostravskou, bratislavsko brněnskou a pražskou, jež 11. května 1945 završila osvobození Československa. Ze západního směru postoupili na předem dohodnutou demarkační linii vojáci 3. americké armády a osvobodili část západních a jižních Čech.
Dne 6. října 1944 překročila vojska 38. divize Rudé armády, spolu s prvními jednotkami 1. čs. armádního sboru v SSSR, státní hranici republiky. Koncem října se však podařilo německým vojskům potlačit povstaleckou armádu na středním Slovensku, a karpatsko-dukelská operace se proto zastavila. Vojenský historický archiv Praha
Tanky Rudé armády v osvobozené Praze 9. května 1945. Vojenský historický archiv Praha
Příslušníci 1. a 4. rumunské armády se významně podíleli na osvobozování Slovenska a Moravy. Vojenský historický archiv Praha
Vojáci 2. polské armády, osvoboditelé Měníka v květnu 1945. Vojenský historický archiv Praha
Literatura
Pecka, J.: Na demarkační čáře. Americká armáda v Čechách 1945. Praha 1995;
Čejka, E.: Československý odboj na Západě (1939-1945). Praha 1997;
Zudová – Lešková, Z. a kol.: Československá armáda 1939 – 1945 (Plány a skutečnost). Praha 2002;
Cséfalvay, F. a kol.: Vojenské dějiny Slovenska, zv. 5. Bratislava 2008;
Hrbek, J. – Smetana, V. a kol.: Draze zaplacená svoboda: Osvobození Československa 1944–1945. Praha 2009;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
Postup amerických jednotek v západních Čechách
Podle stvrzené americko-sovětské demarkační linie postupovaly V. a XII. sbor 3. americké armády gen. G. S. Pattona při osvobozování Československa: 18. dubna 1945 vstoupili první američtí vojáci do Hranic v Čechách v Ašském výběžku a v následujících dnech po těžkých bojích osvobodili 20. dubna Aš a o šest dní později Cheb. Dále postupovali jihovýchodně za bojů v čs. hraničních hvozdech. Nejtěžší bitva proběhla o ovládnutí Všerubského průsmyku a 5. května osvobodili území na čáře Planá u Mariánských lázní – Klatovy. Den na to vstoupili do Plzně. Současně 6. a 7. května 1945 pokračovaly boje za dosažení zbývající dohodnuté demarkační linie podél železniční trati Horní Dvořiště, Velešín a České Budějovice.
Americká armáda 5. května 1945 při osvobozování Plzně. Vojenský historický archiv Praha
Literatura
Pecka, J.: Na demarkační čáře. Americká armáda v Čechách 1945. Praha 1995;
Čejka, E.: Československý odboj na Západě (1939-1945). Praha 1997;
Zudová – Lešková, Z. a kol.: Československá armáda 1939 – 1945 (Plány a skutečnost). Praha 2002;
Cséfalvay, F. a kol.: Vojenské dějiny Slovenska, zv. 5. Bratislava 2008;
Hrbek, J. – Smetana, V. a kol.: Draze zaplacená svoboda: Osvobození Československa 1944–1945. Praha 2009;
Semotanová, E. ‒ Cajthaml, J. a kol.: Akademický atlas českých dějin. Praha 2014, 2. akt. vydání 2016.
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0
